Samolepky - školní rok 2014/2015

Příběhy Starého zákona II

Samolepky a praktická příručka na školní rok 2014/2015

Ve spolupráci s dětským časopisem Nezbeda jsme pro Vás opět připravili novou sadu samolepek s názvem „Příběhy Starého zákona II“, které mohou být vhodným didaktickým a především katechetickým materiálem pro práci s dětmi během celého školního roku. Samolepky lze využít např. při dětských bohoslužbách, ve vyučování náboženství, při pravidelných schůzkách s dětmi, na farním táboře, farním dnu atd.

Stejně jako v předchozích letech, i letos se jedná osadu 43 samolepek, které se vlepují do sešitku formátu A6. K samolepkám můžete využít také praktickou příručku pro kněze, katechety a také pro všechny rodiče, která obsahuje krátké příběhy a zamyšlení. Letošní samolepky pokračují v příbězích ze Starého zákona a budou začínat událostmi po příchodu Izraelitů do zaslíbené země. (Přestože se jedná již o druhý díl těchto příběhů, samolepky mohou samozřejmě využít i ti, kteří s loňským prvním dílem nepracovali.)

V případě zájmu o samolepky nebo příručku nás můžete kontaktovat zde.

________________________________________________________________________

Ukázka z praktické příručky:

Ester zachránila Izraelity před smrtí

Hospodin dal královně Ester odvahu, aby pozvala krále i zlého Hamana na večeři. Při ní král poznal Hamanovy špatné úmysly, vyplnil Esteřino přání a daroval Izraelitům svobodu.

Už jsme si vyprávěli o tom, jak se z izraelské dívky Ester stala královna a jak králův pomocník, pyšný Haman, navedl krále ke špatnému rozkazu. Všichni Izraelité měli být na králův rozkaz pochytáni a pak zabiti. Izraelité z toho byli velice smutní. Modlili se k Hospodinu, aby je zachránil. Dokonce se rozhodli, že se budou postit, tedy si odřeknou jídlo a pití. Jeden izraelský muž, Mordokaj, měl však skvělý nápad. Věděl, že Ester patří k Izraelitům. Poslal královně Ester vzkaz, ve kterém ji poprosil, aby šla ke králi a vyprosila u něj milost pro všechny Izraelity. Mordokaj byl totiž přesvědčený, že se Ester nestala královnou jen tak pro nic za nic, ale kvůli Hospodinu. Hospodin si ji vybral, aby jako královna pomáhala Izraelitům, když jim bude nejhůře.

Ester si to uvědomovala. Předstoupit před krále však nebylo vůbec snadné. Potřebovala velkou odvahu. Všichni totiž věděli o králově přísnosti a nařízení, že ke králi smí přijít jen ten, koho si pozve on sám. Nepozvaného člověka dal král hned zabít, i kdyby se jednalo o bohatého rádce nebo třeba královnu. Výjimečně byl ušetřený ten, na koho král ukázal žezlem.

Ester se jednoho dne rozhodla předstoupit před krále, i když nebyla pozvána. Dodávalo jí odvahu to, že se za ni všichni Izraelité modlí k Hospodinu. Byla připravena i zemřít. Vstoupila do sálu, v jehož čele seděl král. Ten, když uviděl Ester, byl překvapen, protože nebyla pozvána. Zadíval se na ni a po chvíli se usmál a vztáhl k ní žezlo. To bylo znamení, že dostala milost. To si královna oddechla a hned králi řekla: „Uznáš-li to za vhodné, přijmi mé pozvání na dnešní hostinu, kterou připravím. Přijď i s Hamanem. Pak ti řeknu své přání.“ Král i Haman její pozvání s potěšením přijali a večer přišli na ohlášenou hostinu. Hostina byla skvělá a okouzlený a spokojený král slíbil, že udělá, co si jen Ester bude přát. Ester se rozbušilo srdce. Teď nastala ta důležitá chvíle. Zhluboka se nadechla a řekla: „Prosím tě, králi, zachraň život mne i mého lidu. Všichni máme být zabiti. Všichni!“ Král hned vykřikl: „Kdo chce udělat něco takového?“ Ester ukázala na Hamana: „Toto je ten, kdo nás nemá rád a chce nás zabít.“ Rozzlobený král vstal od stolu, hned přikázal Hamana potrestat smrtí a všem Izraelitům dal svobodu. Izraelité se nad touto zprávou zaradovali. A každý rok uspořádali v tento den velkou slavnost, které se říká Púrim. Připomínali si, že tento den jim Hospodin díky královně Ester pomohl a zachránil je před smrtí.

Ester byla velice odvážná. Dokázala se zastat Izraelitů, i když z toho mohla mít velkou nepříjemnost. Věděla, že jí sílu k tomuto skutku dává Hospodin – Bůh. I Pán Ježíš nám radí, že se máme snažit pomáhat druhým lidem a zastat se jich, když bude potřeba. Zastat se můžeš třeba kamaráda, kterému se někdo směje nebo mu ubližuje.