Samolepky - školní rok 2013/2014

Příběhy Starého zákona I

Samolepky a praktická příručka na školní rok 2013/2014

Na školní rok 2013/2014 jsme pro Vás ve spolupráci s časopisem Nezbeda připravili novou sadu samolepek, kterou využijete při práci s dětmi během celého školního roku. Se samolepkami lze pracovat např. při dětských bohoslužbách, ve vyučování náboženství, při pravidelných schůzkách s dětmi, na farním táboře, farním dnu aj.
Jedná se o sadu 43 samolepek, které se vlepují do sešitku formátu A6. K samolepkám můžete využít také praktickou příručku s 43 krátkými příběhy a zamyšleními, kterou vám rovněž nabízíme. Tématem letošních samolepek budou příběhy ze Starého zákona, které budou začínat vyvolením Abraháma a končit příchodem Izraelitů do zaslíbené země. V dalším školním roce budeme v příbězích opět pokračovat. V případě zájmu o praktickou příručku můžete kontaktovat naše centrum, samolepky už nejsou!

                    __________________________________________________________

Ukázka z praktické příručky:

1. Abrahám pocházel z města Ur

Abrahám byl bohatý muž, který žil před mnoha staletími v městě Ur. Lidé tehdy neznali Pána Boha. Vymysleli si proto své bohy, ke kterým se modlili.

Před mnoha staletími žil se svou manželkou Sárou v jedné zemi Abrahám. Této zemi dnes říkáme Mezopotámie. Ležela daleko od nás. Museli bychom tam letět dlouho letadlem a nesměli bychom si zapomenout opalovací krém a sluneční brýle. Sluníčko tam totiž svítilo, jak jen nejlépe dokázalo, a proto tam bylo velké horko. Lidé nebydleli v domech jako my, ale ve stanech. Měli velká stáda ovcí, koz, oslů a velbloudů. Ovce jim dávaly mléko a vlnu. V zemi, kde žil Abrahám, pršelo jen málokdy. Proto tam tráva moc nerostla. Ale všechna domácí zvířata se musela někde pást. A tak se občas stalo, že když po nějaké době spásla vše, co rostlo kolem dokola, nezbývalo nic jiného, než aby služebníci sbalili stany, naložili vše na velbloudy a hledali jiné místo, kde rostla tráva a keře. Když našli obzvlášť úrodné místo, postavili si stany na delší dobu, a tak vzniklo jakési město. Lidé v této zemi byli velice vynalézaví. Dokonce vynalezli i písmo (klínové). Protože ještě neměli papíry, psali špičatým klacíkem na hliněné destičky. Tito lidé ale nevěřili v Pána Boha (Hospodina), který stvořil celý svět i člověka. Vymysleli si vlastníbůžky: boha nebes, boha povětří, boha moře a boha slunce a měsíce. Jim stavěli velké stavby z kamene. Věřili, že tito bůžci stvořili přírodu, řídí počasí a zajistí lidem zdraví, štěstí a ochranu před zlými silami. Lidem, kteří si vymýšlí své bůžky, protože nevěří v Hospodina, říkáme pohané. Abrahám, o kterém si povídáme, pravděpodobně také věřil v tyto vymyšlené bůžky. Jenže stejně jako abeceda začíná písmenem A, tak se u Abraháma začíná dít něco nového, něco moc důležitého. Abrahám totiž uslyšel Hospodinův hlas a poslechl, co mu řekl. Kdy se to událo a co Hospodin Abrahámovi řekl, se dozvíme příště.

Abrahám žil v době, kdy lidé ještě neznali Pána Boha (Hospodina). Nevěděli, že on má rád všechny lidi a stvořil pro ně celý svět. I ty se můžeš setkat s kamarády ve školce nebo škole i s dospělými žijícími ve vaší obci, kteří nikdy neslyšeli o Pánu Bohu a nevědí, že si s ním mohou povídat a mít ho rádi. Pán Bůh ale opravdu existuje. Dokázal bys říci třeba svému kamarádovi, co už o Pánu Bohu víš a proč ho máš rád?