9. Mše svatá. Úvod

Mše svatá je převládající označení nejdůležitější bohoslužby, ke které se schází křesťanská obec - v naší zemi říkáme, že je to farnost. Někde se schází i několik farností. Tato mše svatá se skládá z bohoslužby slova a eucharistie. Současný název mše pochází z latinského: Ite, missa est. Je to propouštěcí formule po uděleném požehnání. Tento název se ustálil v 6. století. Souvisí to s tehdejším a potom středověkým vnímáním mše svaté, které se zaměřovalo na plody požehnání. My se dnes více zaměřujeme na chválu a díky Bohu Otci skrze Ježíše Krista.

Na mši svatou bychom měli vždy jít s chutí a radostí. Tak jako když se těšíme a setkání s osobou, kterou máme rádi: tam spěcháme, těšíme se, protože si ledasco můžeme říct. Ústy nám proběhnou slova, která bychom neřekli nikomu jinému, jenom této osobě. Prožíváním mše svaté se uskutečňuje a upevňuje můj osobní vztah s Ježíše Kristem. Tam se realizuje víra a to může být nuda, normální – všechno vím a znám, nebo také radost z očekávání, co já řeknu a co mě bude řečeno. Nemělo by to být o tom, že když jdu na mši svatou, mám „migrénu“. Stále na něco naříkám, fňukám, nechce se mi. Protože, když se mezi dvěma osobami něco takového odehrává, tak se ti dva pravděpodobně brzy rozejdou, protože už si nemají co říct. A takový vztah se neupevňuje, ale naopak se rozpadá.

Všechno při mši svaté má směřovat k oslavě Boha Otce skrze Ježíše Krista v Duchu Svatém. Uskutečňuje se tam tajemství spásy – velikonoční tajemství. Ježíš se na každého obrací s láskou a daruje se. Mše svatá, je dar Boha pro člověka.

Jestliže se tento vztah mezi člověkem a Bohem uskutečňuje, tak se rozšiřuje v člověku prostor pro uskutečňování Boží lásky a právě odsud bychom měli mít prostor k tajemství, které se odehrává při mši svaté, to je tajemství ne jenom k Bohu, ale také k člověku, k lidem. Ten, kdo je otevřený k Bohu, je časem určitě otevřený také pro spousty lidských vztahů. Lidé by se neměli tolik štvát, otravovat, ale naopak získávám chuť sloužit. Realizovat Boží lásku, která se ve mě hromadí.

Otcům na II. Vatikánském koncilu velmi záleželo na tom, aby se každý člověk mohl aktivně podílet na dění mše svaté. Takto z ní také nejlépe načerpá a bude ji vnímat jako zdroj svého života. Prvním krokem může být zapojit se do odpovědí a zpěvů při mši svaté, kdy je neříkám jenom v duchu, ale nahlas a zřetelně a s vědomím toho, co říkám. Takto vedu dialog se všemi, kteří jsou zde přítomni skrze odpovědi, které mi nabízí liturgické text. Nemusí být špatné držet ty to texty v ruce a dívat se do nich při mše svaté, když je říkáme, protože často je říkáme jenom automaticky, ale myslíme na něco jiného. Měli bychom odpovídat jasně, zřetelné, hlasitě. Aby nás Bůh „slyšel“. Mše svatá není nikdy soukromou záležitostí, ale je vždy záležitostí celého bohoslužebného shromáždění. Další zapojení při mši svaté je zapojení do liturgického zpěvu. Některé písně z kancionálu známe, jiné ne, ale i ty bychom se měli naučit. Někdo zpívá lépe, nebo hůře, to ale nevadí. Vždy bychom měli mít otevřený tento text písně, protože každá píseň je současně modlitbou a připravuje na dění, které bude následovat po zpěvu. Nezpíváme pouze z kancionálu, ale odpovídáme také při responsoriálním žalmu nebo při odpovědích v dialogu mezi knězem a přítomnými.

Také to, kde stojím či sedím, má určitě vliv na prožívání mše svaté. Pokud je v kostele místo. Jdu si sednout do lavice. Je to příjemnější než stát vzadu v kostele, i to je příprava na mši svatou, že se dokážu zklidnit, nemyslím na to, že mě bolí nohy, nebo že je něco dlouhého.

Pokud mi utíkají myšlenky, tak se dívám na svatostánek, na obětní stůl, na prostor kostela. Tam všude můžu nacházet symboly, které mi ukazují na Ježíše. A mohou mi pomocí vést osobní dialog s Bohem. Pokud se uskutečňují na mé osobě symboly jako je kříž, velký, malý, pokleknutí, vstávání (tomu se budeme věnovat ještě v dalších katechezích), také takto se zapojuji, aby ta gesta byla zřetelná: „Ano, Pane, teď dělám kříž a záleží mi na tom.“

Další zapojení do liturgie už je takové bezprostřednější a vychází z konkrétní služby a to je například ministrování. Četba liturgických textů, zpěv scholy, rozdávání svatého přijímání, popřípadě jeho roznášením nemocným ve farnosti, hra na hudební nástroj, varhany, toto vše je služba při mši svaté. Je to mé konkrétní zapojení se, aby to vše směrovalo k oslavě Boží a já nestál bokem, aby nám záleželo vždy na pěkné liturgii.

Doporučuje se, aby kněz, katecheta, animátor ukázal v této katechezi lidem misál - mešní knihu, aby si ji mohli vzít do rukou, aby jim ukázal základní rozdělení v misálu, aby jim ukázal všech 6 lekcionářů, popřípadě přímluvy a další liturgické předměty, které se používají při mši svaté. Zde nabízíme možný komentář k některým liturgickým předmětům:

Pro další výklad můžete také využít některou z prezentací na této stránce: https://www.katechetiolomouc.cz/ke-stazeni/materialy/svatosti/eucharistie/

Misál - mešní kniha (z latinského missale; missa = mše). Je to liturgické kniha určená pro kněze, který slouží mši svatou. V této knize jsou uspořádány všechny texty a jejich varianty, které je možné použít při mši svaté. Které texty se při mši svaté používají, najdeme v tzv. liturgickém kalendáři a kněz se řídí jejich pokyny nebo může také použít texty k různým příležitostem, jak mu říká pastorační moudrost vůči konkrétnímu bohoslužebnému shromáždění.

Lekcionář. Lekcionáře jsou knihy s biblickými texty, které se čtou při mši svaté. Jsou v nich také žalmy a další mezizpěvy. U nás máme lekcionáře rozdělené takto: nedělní biblické texty, které se označují římskou číslicí I a tříletým cyklem IA, IB a IC; lekcionář II, kde jsou texty adventní a vánoční, lekcionář III a IV jsou biblická čtení během roku ve všední dny. Lekcionář V pro mše ke cti svatých a posvěcení kostela a lekcionář VI, kde jsou biblické texty používané k různým příležitostem, např. mše spojené s určitým obřady nebo za různé potřeby.

Přímluvy. Jedná se o knihu přímluv, které jsou čteny po homilii nebo v neděle a slavnosti po vyznání víry. Jednotlivé svazky přímluv jsou rozděleny podle jednotlivých období liturgického roku. Přímluvy však nemusíme předčítat, ale mohou se také připravit vlastní přímluvy nebo se mohou také spontánně přenášet.

Pro bohoslužbu oběti je připraven oltář pokrytý bílým plátnem a na oltáři nebo u oltáře hoří svíce a je zde vždy kříž.

K bohoslužbě oběti kněz dále potřebuje kalich – kalix = nádoba. Kalich je určený při mši svaté na víno, které je připraveno ke konsekraci (proměňování). Tento kalich i s patenou má být požehnán dříve než se začne při mši svaté používat.

Na kalichu je purifikatorium. Je to bílé plátno, určené k osušení kalicha, opět má být vždy bílé barvy. Tato barva symbolizuje čistotu a otevřenost.

Pala, v překladu znamená říza, roucho, je to vyztužené plátno, které slouží k ochraně obětních darů. Dává se na kalich, když se do kalichu naleje víno, víno je proměněno v Krev Páně, a tato pala ochraňuje Krev Páně před znečištěním.

Korporál. Je to plátno čtvercového tvaru, které se rozkládá uprostřed oltáře - obětního stolu a umisťují se na něj eucharistické dary. Korporál se rozkládá před přípravou obětních darů a skládá po svatém přijímání.

Patena – mísa, miska. Původně to byla velká mísa, ve které byl chléb, který se žehnal, proměňoval a rozdával. Později se tato mísa zmenšovala až do podoby, kdy se do této nádoby vlezla pouze jedna velká hostie. Jiný typ pateny se používá, když se uděluje svaté přijímání, ministrant ji drží v ruce, aby na zem neupadla žádná částečka Těla Páně.

Konvičky. Většinou skleněné nádoby na víno a vodu umístěné na vedlejším stolečku, který se nazývá také kredenc nebo abak. Většinou na konvičkách nebo vedle nich je umístěné lavabo (ručníček, šáteček), který je určen pro utírání prstů kněze při umývání rukou při závěru obětování. A ještě je na tomto místě tácek pro zachycení vody při umývání rukou.

K zamyšlení:

Venku a uvnitř

Ve vlaku jela maminka s dítětem, které chvíli neposedělo. „A teď už seď!“ přikázala mu. Ale dítě jako by ji neslyšelo a skotačilo dál. Maminka popadla dítě a posadila je vedle sebe. Dítě se na ni vzdorovitě podívalo a řeklo: „Navenek sice sedím, ale uvnitře stejně stojím!“

Co dělám při mši svaté uvnitř?

 Text katecheze (pdf)

Prezentace katecheze (ppt); Prezentace katecheze (pdf)

Kartička barevně; Kartička černobíle