36. Papež František: Modlitba musí být smělá a neodbytná

15.09.2016 14:10

 

Svatý otec František nás vybízí k odvážné, opravdové a vroucné modlitbě. Jako příklad takové modlitby uvádí Abraháma s následujícím komentářem: „Můžeme říci, že modlitba je vyjednávání s Pánem. Nebo můžeme také říci ještě důrazněji, že modlitba je stát se dotěrným, takřka otravuji Boha. A takto nás to učil také Ježíš. Vzpomeňme na podobenství o neodbytné vdově. Nyní však zůstaňme u Abraháma, kdy je v Gn 18 popisována situace, jak Abrahám mluví odvážně, až otravně k Pánu, aby byla Sodoma uchráněna před záhubou.

Abrahám v rozhovoru s Hospodinem smlouvá, aby zachránil Sodomu a Gomoru. Říká: „Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě 50 spravedlivých … co pak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?“ A Hospodin říká: „Najdu-li 50 spravedlivých, odpustím kvůli nim celému tomu místu.“ Ale Abrahám smlouvá s Hospodinem dál. Říká: „Jsem příliš smělý, nejsem vůbec nic, jsem jen prach a popel. Snad bude chybět 5 z 50. Zahubíš je?“ Hospodin odpovídá: „Nezahubím.“ Abrahám tak mluví s Hospodinem a má větší a větší požadavky na Hospodina a menší a menší na člověka. Důležité ze strany člověka je mluvit s Hospodinem. Ale musíme mluvit s ním, ne jenom sami se sebou. Nakonec se Abrahám domluví s Hospodinem na deseti spravedlivých. A poslední věta z této kapitoly zní: „Hospodin odešel, když přestal mluvit s Abrahámem a Abrahám se vrátil domů.“ Můžeme zde jasně vidět, že dokud Abrahám neodešel, Hospodin nikdy nespěchal. Byl s ním. Až Abrahám domluvil, domodlil se, Hospodin odešel. A takto platí pro každou naši modlitbu. Dokud se modlíme, Bůh nás neopustí, je s námi, jedná s ním podle našich slov.

 

Mluvíme-li v duchovním životě o odvaze, nemusíme myslet zrovna odvahu jít hlásat evangelium tam, kde je potřeba. Jedná se také o odvahu před Bohem. Je to jakési odhodlání mluvit k Bohu a říkat mu pravdu tváří v tvář. Mluvím s Bohem z očí do očí a směle od rána něco žádám. Může to být docela úsměvné, když v knize Gn čteme, že Abrahám mluví s Hospodinem o věci ústupků ze strany Boha. Ano, Abrahám má odvahu, ale nemusí být jasné, jestli se modlí, nebo smlouvá s Hospodinem obchod. Můžeme jen konstatovat, že Abrahám je neodbytný. Z 50 dokázal stlačit cenu na 10. Věděl, že tam asi ani těch 10 nebude. Nakonec tam byl pouze 1 spravedlivý, pouze jeho synovec. Proto je nám Abrahám otcem víry a modlitby, protože byl odvážný vůči Hospodinu a také neodbytný, a šel vytrvale za svým cílem.

 

Někdy Pána prosíme o nějakou věc, událost, za konkrétního člověka a potom jdeme dál. Odevzdáme to Bohu a život běží dál. Toto ale není modlitba. Chceš-li po Bohu, aby udělil nějakou milost, aby nám dal nějaký dar, aby něco proměnil, musíš prosit s odvahou, jako Abrahám. Naléhat, tlačit bez ustání. Sám Ježíš nám říká, že se mám modlit jako neodbytná vdova, anebo jako ten neodbytný přítel, který naléhá v noci na svého souseda, aby mu dal chleba. Ježíš nás učí naléhat. Máme být neodbytní. Tak jako jiná postava z evangelia, která prosí o uzdravení své dcery. Když na nás někdo naléhá, tlačí, doslova otravuje, neustále nám telefonuje a něco po nás potřebuje, tak nás to unavuje, takřka vysiluje. Takový je však postoj modlitby. Sv. Terezie mluví o modlitbě jako o smlouvání s Pánem, což je možné pouze v důvěrnosti s ním. Je to těžké, ale právě toto až je modlitba. Takto se dostává milost. Až takto od Boha tu milost vyzískáme.

 

Můžeme říci, že Pána přesvědčujeme těmi ctnostmi, které jsou mu vlastní. Bůh přece všechno ví. My se nemáme vlastně o nic starat. Ale Abrahám i jiné postavy z Písma naléhají na Boha. I když Bůh ví, co má udělat. Bůh je osobou dialogu. A on chce, aby člověk řekl, po čem touží, co má Bůh udělat. A když člověk bude naléhat, Bůh pak kolikrát změní směrování skutečnosti. Modlit se, říká Svatý otec, znamená chválit Pána za všechno krásné, co má, a říci mu, aby nám to dal. A když On je tolik milosrdný, tolik dobrý, pomůže nám. Abychom se naučili, co říkat Bohu, doporučuje Svatý otec, abychom si pomalu přečetli 102/103 (veleb duše má Hospodina)

 „»Veleb, duše má, Hospodina. Vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! A nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní! On odpouští všechny tvé viny, on léčí všechny tvé neduhy. On vykupuje tvůj život ze záhuby, on tě věnčí láskou a slitováním…« Tento žalm říká: Ty který jsi slitovný a odpouštíš, daruj mi tuto milost. Takto to dělal Abrahám i Mojžíš. Mějme tedy i my duchovní odvahu modlit se s těmito argumenty, které vycházejí ze srdce Ježíše Krista.

 

Proč se máme takto modlit? Protože jsme děti Boží. Díky Ježíšovi. To je náš průkaz totožnosti a nikdo nám ho nemůže ukrást. Ježíš vzal na sebe náš hřích: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Ježíš, tím, že nás osvobozuje od hříchu, sám se stává hříchem, a toto je právě ono nové stvoření. Snižuje se až k smrti, a to k smrti na kříži, když volá ke svému Otci: Otče, proč jsi mě opustil? Zde je jeho sláva a naše spása. Je to skutečně největší zázrak. A právě tímto zázrakem z nás učinil děti Boží. Svobodné děti. Díky této skutečnosti můžeme říci Bohu Otče. Jinak bychom to nemohli nikdy vyslovit. Nyní to můžeme říkat svobodně, dobrým a krásným tónem. Je to obrovský Ježíšův zázrak. Nám, lidem, dal svobodu, uzdravil nás a trvale uzdravuje skrze svátost smíření. Nebojme se myslet na to, že jsme děti Boží. Radujeme se z toho. Je krásné být dítětem Boha. Zde na tomto světě jsem už doma. Ježíš nám otevřel brány Boží milosti. Takže se nebojte, jsme tu doma. Toto je síla křesťanství a zároveň modlitby. Jsem svobodný, jsem dítětem… Otec mne miluje a já miluji Otce.

 

Nezapomínejme, že Otec smířil se sebou svět v Kristu. A otevřel nám bránu ke smíření. K očistě od hříchu. Tím můžeme prožívat zde na zemi, v našem domově, Boží lásku vůči sobě navzájem i vůči Bohu. A tím skrze svobodu můžeme kráčet do Božího království jako děti Boží. Nikdo nám nemůže ukrást tento průkaz totožnosti. Jmenuji se: Boží dítě. Dál v tomto průkazu je napsáno stav: svobodný. Ať se stane cokoli, jsem vždycky nebo měl bych být svobodný člověk a zároveň plný lásky, Boží lásky.

 

Díky těmto skutečnostem musí být modlitba smělá a neodbytná.

 

 

 

Text katecheze (doc);

Prezentace katecheze (ppt); Prezentace katecheze (pdf);

Kartička barevněKartička černobíle