20. Proroci (KKC čl. 2581-2584)
Modlitba na začátek
Pomoz mi modlit se za úsvitu
Volám k tobě, Bože, za úsvitu,
pomoz mi modlit se a soustředit své myšlenky na tebe.
Sám to nedokážu.
Ve mně je tma, ale u tebe světlo;
jsem osamělý, ale ty mě neopouštíš;
jsem malomyslný, ale u tebe je pomoc;
jsem nepokojný, ale u tebe je mír;
ve mně je hořkost, ale u tebe trpělivost;
nerozumím tvým cestám,
ale ty znáš cestu pro mě. Amen.
(Dietrich Bonhoeffer. YOUCAT. Modlitební knížka pro mladé.)
Proroci
Chrám, který chtěl zbudovat král David a který byl postaven až za krále Šalomouna, měl být místem výchovy k modlitbě. A to skrze poutě, slavnosti a svátky, skrze oběti, které se sem přinášely, společné i soukromé modlitby. Všechno se stávalo výzvou pro Izraelitu, aby vedl osobní dialog s Hospodinem. A také aby si vytvářel jak společnou, tak osobní cestu modlitby. Chrámová obřadnost však strhávala lidi k vnějškové bohoslužbě. Lid Izraele zůstával u vnějších slavnostních gest a v nitru ve svých myšlenkách, postojích, životě žil jinak. Proto byla nutná výchova k víře a k obrácení srdce. Hospodina nikdy nezajímala vnějškovost, zajímalo ho nitro člověka, úmysl, s jakým člověk něco dělal. Proto Hospodin posílá proroky, aby mohl skrze tyto osoby vychovávat k víře, vychovávat k dialogu mezi člověkem a Bohem.
Eliáš
O proroku Eliášovi říkají církevní otcové, že je otcem všech proroků. Na této postavě se dá krásně ukázat, proč Bůh povolává proroky. Jméno Eliáš znamená Hospodin je můj Bůh. Už ve jménu tohoto proroka je jasně řečen důvod proroctví. Jde o to, aby Hospodin skrze proroka přivedl svůj lid ke konverzi, ke změně smyšlení. Proto je prorok plně zasvěcen tomu, co po něm Bůh chce. V době, kdy vystupuje prorok Eliáš, se izraelský lid nemodlí pouze k Hospodinu, ale uctívá i jiné bohy. Tyto bohy prosí o pomoc. I když si lid namlouval, že se přidržuje Hospodina, přesto všechno hledal jistotu také v dalších bůžcích a domníval se, že může obdržet štěstí výměnou za oběti. Izrael podlehl svodům modloslužby, která je až dodnes pro věřícího člověka pokušením. Domníváme se, že lze sloužit dvěma pánům.
Také my většinou nejdeme náročnější cestou víry v jednoho Boha, ale tuto cestu si usnadňujeme tím, že vkládáme svou důvěru v různé bezmocné, lidmi vyrobené bůžky. Takovým bůžkem mohou být peníze, kariéra, kontakty, známosti, atd. Pokud věřím víc ve známosti, které mi v mém osobním životě pomohou ke štěstí, než neviditelnému Bohu, anebo věřím v obojí stejně, tak se podobám lidem právě v tom období, ve kterém působí prorok Eliáš.
Bůh x bůžci
Eliáš byl poslán Hospodinem, aby odhalil hloupost takového postoje. Protože je to zrada vůči Hospodinu. Dnes bychom řekli, že je to zrada vůči Ježíši Kristu. Eliáš shromáždil Izraelský lid na hoře Karmel a postavil tento lid před nutnost volby, jasného rozhodnutí se. Tu přistoupil Eliáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ (1 Král 18, 21.) Prorok, který je nositelem Božího poselství, nenechá lid, který se má rozhodnout, o samotě, ale pomáhá tomuto lidu rozhodnout se správně. Poskytne mu znamení, které ukáže skutečnou pravdu. Eliáš a Baalovi proroci se dohodnou, že se před shromážděným lidem připraví zápalná oběť a Bůh Eliášův a také bůh Bálových proroků na tuto oběť sešle oheň, který pohltí přichystanou oběť. (Celou tuto pasáž je možné přečíst, převyprávět z bible: 1 Král 18,20 – 40.) Tak začíná viditelný střet mezi prorokem a stoupenci Baala. Ve skutečnosti je to ale střet mezi Bohem Izraele, který dává spásu a život, a němým bůžkem, který nemůže způsobit vůbec nic, ani dobro ani zlo. Je to také střet mezi dvěma naprosto odlišnými způsoby modlitby. Mezi modlitbou k živému Bohu, která vychovává, nasměrovává, obdarovává, anebo je to modlitba, která se točí stále dokola, k ničemu nevede, ba naopak člověk se v ní topí, neustále se točí kolem svých myšlenek, názorů, takže nenachází žádné východisko.
Baalovi proroci křičí, tancují, upadají do extáze, ale obracejí se bohužel stále sami k sobě. Hovoří k bohu v důvěře, ale skrze své vlastní schopnosti. Myslí si, že tento Baal se k nim obrátí pouze tehdy, když se budou šikovně modlit, když budou vynalézaví v různých typech své modlitby. Modlitbu mají postavenou pouze sami na sobě. Tento Baal je modla, kterou člověk pokládá za něco, čím může disponovat. Že tento Baal udělá to, co si já přeji. Já ho mohu ovládat svými silami, svou šikovností, svými slovy. Baalovi proroci adorují sami sebe na podkladě svých vlastních sil a možností. Tento postoj nebo typ modlitby uzamyká člověka do výlučného a beznadějného okruhu hledání sebe sama. Je to vlastně podvod. Člověk se klaní modle a je nucen utíkat se k extrémním skutkům, až do virtuální reality, která vychází z mé vlastní vůle. Baalovi proroci docházejí až tak daleko, že ubližují sami sobě. Působí si tělesná zranění a domnívají se, že si tak Baala nakloní.
Eliášova modlitba s ním
Eliášův postoj modlitby je úplně jiný. Chce po lidu, který stojí v okolí a dívá se, aby přišel za ním, aby se nestali pouhými diváky, ale snaží se je vtáhnout do svého způsobu hovoru s Hospodinem. Eliáš chce, aby se lid obrátil zpět k Bohu, k pravému Bohu. Proto usiluje o to, aby se s ním Izrael sjednotil a stal se účastníkem a součástí Eliášovy modlitby i toho, co se bude dít. Po tom, říká biblický text, prorok obnovuje oltář. Používá k tomu 12 kamenů. Tyto kameny představují veškerý Izrael, celou tradici otců, ale také smlouvy, kterou uzavírá Hospodin se svým lidem. Oltář je posvátné místo přítomnosti Hospodina. Ale kameny, ze kterých se skládá, představují lid, který stojí před Hospodinem a který se stává oltářem, místem daru a oběti. Toto je správný postoj k modlitbě. Nejde o to vymýšlet prapodivnosti, ať vnitřní, nebo vnější skutky. Ale jde o to stát se oltářem, kde umožním Bohu sestoupit a realizovat se. K tomu je ale potřeba, aby Izrael uznal pravého Boha a znovu si uvědomil svoji vlastní identitu, komu vlastně patří. I my si čas od času musíme znovu uvědomit, komu patříme, kam chceme kráčet, jestli patřím světu, svým vlastním představám, nebo Ježíši.
Proto žádá Eliáš Boha, aby se projevil. Aby lid uvěřil, kdo je pravý Bůh. Eliáš se modlí: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“ (1Král 18,36-37) Lid, za který se Eliáš modlí, je postaven před konkrétní pravdu. Prorok nechce obrátit lid, ale prosí Hospodina, aby on zasáhl a obrátil Izrael a vytrhl je ze lži modloslužby a přivedl je ke spáse. Prosí Hospodina, aby lid viděl a poznal, kdo je doopravdy jeho Bohem, aby tento lid přijal rozhodující volbu následovat Ho, pravého Boha. Jedině tak člověk uzná, kdo je jeho Bohem. Že já si ho vyvýším na první místo. Právě tato víra dělá z člověka křesťana a z křesťana toho, kdo chce následovat nejen vnějškově, ale i vnitřně skrze svoji svobodu pravého Boha. Toto je ta pravá víra Izraele, ale i nás křesťanů, která je vyjádřena ve známém biblickém textu: „Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh. Hospodin je jediný. Miluj Hospodina svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou.“ (Dt 6,4) Boží láska je nekonečná, absolutní a věřící člověk má na takovouto lásku odpovědět tím, že zapojí celý svůj život do této lásky. A o toto jde proroku Eliášovi, aby lid poznal, že Hospodin je pravý Bůh. Eliáš se přimlouvá za to, po čem toužím sám Bůh; totiž ukázat se ve svém velkém milosrdenství a věrnosti.
A tak se také stane. Hospodinův oheň spadl z nebe, zažehl celopal a celý Izrael viděl, že Hospodin je pravý Bůh. Opět jsme u symbolu ohně. Tento prvek nás provází vztahem k Hospodinu. Bůh skrze něj vyjadřuje kontakt mezi člověkem a Bohem. Viděli jsme to v katechezi o Mojžíšovi a hořícím keři. A nyní u Eliáše je vyjádřena láska Boha, který odpovídá na modlitbu tím, že skrze oheň zapaluje celopal. Odpovídá na prosbu svého proroka, který se sjednocuje s jeho lidem.
Baal, němý a bezmocný bůh, neodpověděl na prosby svých proroků. Hospodin odpověděl. Nejen sežehnutím celopalu, ale dokonce i vysušením veškeré vody, která byla rozlita kolem oltáře. Izrael již nemůže mít pochyby. Boží láska vyšla vstříc jeho slabosti, pochybnostem, nedostatku víry. Baal, prázdná modla, je poražen.
1 V této katechezi jde o prioritu prvního přikázání klanět se jedině Bohu, pravému Bohu. Tam, kde mizí v životě člověka pravý Bůh, člověk upadá do otroctví modloslužby. Může to být také jakási nicota v životě člověka, která ho činí závislým na různých i duchovních úkonech, které člověka zotročují.
2 Vždy, když přistupujeme k modlitbě, má jít o obrácení se. Máme umožnit, aby Hospodinův oheň proměnil naše srdce, pomohl nám vidět Boha, a když ho uvidíme, můžeme podle něho žít. Můžeme žít pro druhé, ne pro sebe.
3 Tento příběh proroka Eliáše ukazuje na Krista. Pravý oheň, který zapaluje, je láska Boha, která vede až na kříž a k totálnímu darování sebe sama. Toto je vrchol modlitby. Skutečná modlitba vede k uctívání Boha, obnovuje, proměňuje a dává prostor Božímu ohni, aby mě přetvořil, očistil. Boží oheň neničí, ale přetváří, aby vytvořil nové srdce.
Modlitba na závěr:
Závěrečnou modlitbu můžeme začít společnou písní, např. Ty jsi jediný Bůh (Koinonia č.195)
Animátor při tom vysvětlí, že už zpěv písně je modlitbou. Že si nezpíváme pro radost, ale už skrze tento zpěv komunikujeme s Bohem.
Po té můžeme využít dva následující úryvky buďto ke krátké meditaci, nebo ke společné modlitbě.
„Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh. Hospodin je jediný. Miluj Hospodina svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou.“ (Dt 6,4)
„Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“ (1Král 18,36-37)
Na závěr se společně můžete pomodlit modlitbu sv. Filipa Neriho:
Rozetni má pouta
Můj Ježíši,
chtěl bych ti sloužit,
ale nenacházím cestu.
Chtěl bych konat dobro,
ale nenacházím cestu.
Chtěl bych tě nalézt,
ale nenacházím cestu.
Chtěl bych tě milovat,
ale nenacházím cestu.
Neznám tě ještě, můj Ježíši,
protože tě nehledám.
Hledám tě, a nenacházím tě.
Přijď ke mně sám, můj Ježíši.
Jestliže mi nepomůžeš, můj Ježíši,
nikdy tě nebudu milovat.
Můj Ježíši, jestli mě chceš mít,
rozetni má pouta.
Ježíši, buď mým spasitelem! Amen.
(Filip Neri. YOUCAT. Modlitební knížka pro mladé.)
Požehnej nás, Pane, chraň nás všeho zlého
a doveď nás do života věčného.
Ve jménu Otce i Syna
i Ducha Svatého. Amen.
Text katecheze (doc);
Prezentace katecheze (ppt); Prezentace katecheze (pdf);
Kartička barevně; Kartička černobíle