13. Ve společenství s Matkou Boží (KKC, čl. 2673 - 2679)

Duch Svatý nás v modlitbě spojuje s osobou Ježíše. Obdobnou situaci zažívali apoštolové, když se vrátili do Jeruzaléma z hory, která se nazývá Olivová, blízko Jeruzaléma a vstoupili do místnosti, kde bydlel Petr a ostatní apoštolové. Skutky apoštolů nám říkají, že ti všichni jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se ženami a Ježíšovou matkou Marií. A když nastal den letnic, všichni byli společně pohromadě, všichni byli naplněni Duchem Svatým… Při tomto velmi důležitém okamžiku pro budoucnost církve, na který se společně připravovali, byla i Maria. Proto bude jen dobře, když v našich modlitbách bude hrát také Maria důležitou roli. Maria totiž vždycky ukazuje na svého Syna, Maria nikdy nezastiňuje svého Syna, proto nám může být dobrým vzorem a pomocnicí v našich modlitbách.

Rozhovor anděla s Marií

V první kapitole Lukášova evangelia nalezneme větu, kterou všichni dobře známe: Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Je to věta, kterou začíná určitě nejdůležitější rozhovor, který se kdy v dějinách světa udál. Vždyť celý SZ lid se na tuto větu připravoval a NZ naplňuje jejich očekávání. Anděl mluví Božím jménem a Maria reprezentuje každého z nás. Jde o rozhovor mezi Bohem a člověkem, jde o modlitbu, o prototyp modlitby. Právě z tohoto rozhovoru, který dnes shrnujeme do modlitby Anděl Páně, se můžeme naučit, jak hovořit s Bohem. Když se do tohoto rozhovoru ponoříme, můžeme si všimnout, že se skládá ze tří částí. Skrze tyto tři části modlitby můžeme nahlédnout do vnitřního Božího života. V té první části se nám ukazuje Otec: Pán s tebou! Maria se nejprve ulekne a pak rozvažuje. V druhé části jí anděl říká, aby se nebála, protože u tohoto Otce nalezla milost pro to, aby počala a porodila jeho Syna a dala mu jméno Ježíš. A Maria zase uvažuje, jak se to stane. Následuje třetí část, kdy anděl říká: Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Toto je další model pro naši modlitbu. V závěru tohoto úžasného rozhovoru Maria říká ANO. Maria řekla Bohu ANO a to ji učinilo matkou Boha i lidí. Vždycky, když se otevřeme skrze modlitbu Bohu, tak dovolujeme jeho lásce, aby přišla na tento svět. Proto vždycky, když řekneme Bohu své ANO, umožňujeme Ježíši, aby se narodil v mém srdci, a já se stávám jeho služebníkem, jeho spolubratrem stejně jako spolubratrem svých bližních.

Zdrávas, Maria

Modlitba „Zdrávas, Maria“ se skládá ze dvou dialogů: dialogu anděla s Marií a dialogu Marie s její tetou Alžbětou. Je to úžasný dialog mezi dvěma osobami, kdy jedna má pod srdcem Božího Syna a druhá proroka. A Maria potom na závěr zazpívá úžasný chvalozpěv - Magnificat. 

Zdrávas Maria

Modlitba začíná slovy Zdrávas, Maria, tzn. raduj se, Maria. Je to pozdrav anděla Gabriela, který říká, aby se radovala. Skrze anděla zdraví Marii sám Bůh. Kdykoliv my přistupujeme k modlitbě, měli bychom zažít postoj radosti: raduj se, Pavle, Víťo, Katko, Jano…Naše modlitba by měla mít odvahu znovu užít tohoto pozdravu, jakým Bůh pozdravil skrze anděla Marii. Protože on se takto sklání ke každému z nás. Vždycky s otevřenou náručí: raduj se, buď zdráv, človíčku.

Milosti plná! Pán s tebou!

Dále modlitba pokračuje slovy Milosti plná! Pán s tebou! Anděl takto oslovil Marii, protože Pán je skutečně s ní. Je naplněná vrchovatě jeho milostí. A do tohoto stavu milosti přichází přebývat sám Pán. Maria se plně nabídla k tomu, aby v ní začal přebývat ten, kterého ona dá světu. Zrodila se Láska. Láska toužící přebývat skrze slova modlitby i ve tvém srdci, abys i ty, když se budeš modlit, byl naplněn Boží milostí.

Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!

Zde začíná dialog dvou žen. V Lukášově evangeliu můžeme číst, že Alžběta byla naplněna Duchem Svatým. A proto mohla říct tato slova. To platí i pro modlitbu každého z nás. Pokud se necháme naplnit Duchem Svatým, budeme schopni vyslovovat daleko jasněji a zřetelněji myšlenky, které nás vedou k Bohu. Alžběta se stala první osobou, která takto může Marii pozdravit. Maria je požehnaná mezi všemi lidmi, tak jako je požehnaný plod jejího života. Již dříve jsme si řekli o Abrahámovi, že pro svoji víru se stal požehnáním pro všechny lidi této země. A zrovna tak Maria se stala pro svoji víru, díky které mohla být naplněna Boží milostí, Matkou všech věřících. Díky naplnění Boží milostí se slovo stalo tělem.

Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás.

Alžběta se divila: jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Maria je Matka Boží, a tím i naše maminka. Dává nám Ježíše a my jí můžeme svěřovat všechny své starosti prosby. Ona prosí za každého z nás tak, jako prosila za sebe slovy: ať se mi stane podle tvého slova.

Alžbětina otázka „jak jsem si zasloužila…?“ zazněla v okamžiku, kdy se dítě v šestém měsíci živě a radostně pohnulo pod jejím srdcem. Když Maria přichází k Alžbětě, nejde na prvním místě o návštěvu Marie u Alžběty, ale Kristus navštěvuje Jana. Maria je při tom setkání prostřednicí. Tady začíná obrovský úkol být prostřednicí milostí. Prosba „Svatá Maria Matko Boží, pros za nás“ neznamená, že by se Maria stavila mezi Boha a člověka, ona zprostředkuje setkání mezi člověkem a Bohem. Také to neznamená, že naše modlitby mají směřovat pouze k Panně Marii a tam se zastavit. Maria usnadňuje setkání mezi člověkem a Bohem. Kamkoliv Maria vstoupí, vstupuje spolu s Ježíšem (ona sama bez něho nikam nechodí), tam prosí jeho milost a On pak proměňuje srdce. Maria při příchodu k Alžbětě neřekla ani slovo. Ona nepotřebuje mluvit, protože to, kým je, za ni říká právě Ježíš. Alžběta to nechápe, zpočátku, a až prostřednictvím svého dítěte poznává to obrovské vyznamenání, že k ní přišla matka jejího Pána.

Pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší

Je dobře, když prosíme Pannu Marii, aby se za nás přimlouvala. Tím také uznávám, že jsem hříšník, že nejsem dokonalý, že všechno nevymyslím nejlépe. Pros za nás nyní, i v hodinu smrti naší. Je dobré se svěřovat Marii už nyní v přítomném okamžiku, a je dobré, když si ve své osobní modlitbě vzpomenu také na to, že zemřu. Jedná se opravdu o hodinu naší smrti. Chci, aby v hodině mojí smrti byla při mě Maria, tak jako stála při smrti svého Syna? Ona jej ke kříži, ke smrti doprovázela, měla jeho tělo na svém klíně, než je uložili do hrobu. To je žádoucí Maria v hodině naší smrti.

Maria je dokonalá postava modlitby. I když se k ní modlíme, nezůstávejme nikdy jenom u ní, ale přijměme Otcův plán, který se skrze ni uskutečnil. Podobný plán má Otec pro každého z nás. On chce tím, že jej přijmeme do svého srdce, spasit spousty lidí. Vezměme k sobě jako učedník Jan Ježíšovu matku Marii, ona se stala matkou každého člověka.

Text katecheze (doc);

Prezentace katecheze (ppt); Prezentace katecheze (pdf);

Kartička barevně; Kartička černobíle